Ve druhém desetiletí 13. století dochází konečně měnovou reformou Přemysla Otakara I.(1197 - 1230) k nápravě české mince zaražením tzv. brakteátů podle míšeňských vzorů. Název brakteát vznikl až v 19. století a vcelku trefně charakterizuje podobu posledních českých denárů, neboť toto označení je odvozeno od latinského bractea - výrazu pro tenký plech. Brakteáty razili v Čechách králové Přemysl I., Václav I. (1230 - 1253), Přemysl II. (1253 - 1278) a Václav II. (1278 - 1305) ve dvou velikostech: velké o průměru až 42 mm a váze kol 1 g. a střední o průměru 27 - 32 mm a hmotnosti cca 0,8g. (malé brakteáty se razily na Moravě). Se zavedením velkých brakteátů kolem roku 1222 zřejmě souvisí přechod od dosavadní výchozí hmotnostní jednotky- severské marky - zavedené Břetislavem I. v roce 1050 o váze 210 g. k pražské hřivně o váze 253 g.; druhé z nich začal razit Přemysl II. po roce 1260.
Nová a výrazně efektivní byla mincovní technika zavedená s ražbou brakteátů. Na rozdíl od dosavadních denárů měly nové brakteáty obraz jen po jedné straně, což umožňovalo, vzhledem k nepatrné tloušťce jejich střížku, ražbu několika kusů najednou - jedním úderem kladiva na razidlo. Tuto výhodu ale na druhé straně kompenzovala nepraktičnost mince v běžném obchodu, kde se křehké brakteáty často lámaly a rozpadávaly se na kusy. Proto z nich obchodníci vytvářeli tzv. svitky, kdy naskládali několik brakteátů na sebe a ohnuli je po okrajích tak, aby držely pohromadě.
Obrazová náplň českých brakteátů velkého střížku je tvořena převážně ztvárněním sedícího panovníka. Podle královské koruny na hlavě trůnícího vladaře bývají separovány české brakteáty od oněch míšeňských, na kterých je týž výjev, jen míšeňský panovník se nehonosí hodností královskou. Jsou to poprvé české brakteáty, konkrétně brakteát Přemysla Otakara II., kde nalézáme zobrazení českého znaku - dvouocasého korunovaného lva. Střední brakteáty předvádějí již rozličné motivy často pod narůstajícím vlivem středověké heraldiky. Mimo lva lze spatřit na středních brakteátech i korunovanou hlavu panovníka, nejrůznější zvířecí (pták), architektonické (městské věže, brány a hradby) a mytologické motivy (harpye). Jen zcela výjimečně lze na českých brakteátech zaznamenat opisy, většina z nich jsou mince němé.
