Numismatika jako taková je velni starý vědní obor. Prakticky od doby krátce po vzniku prvních platidel (sedmé století př. n. l.) se začíná formovat zájem o vysvětlení hospodářské podstaty peněz. Mezi teoretiky hospodářských dějin se řadí i takové duchovní veličiny jako Aristotelés - autor hospodářské teorie vzniku peněz či její pozdější obhájce Tomáš Aquinský.
Renesance s sebou přináší zájem především o antické civilizace a s ním se pojí i zájem o antické, především řecké a římské mince jako výraz uměleckého projevu těchto kultur. Darem několika antických mincí se kupříkladu pokoušel italský básník Francesco Petrarca přimět k zájmu o sběratelství českého krále a římského císaře Karla IV.
V období vrcholné renesance bývají zakládány mnohdy rozsáhlé mincovní sbírky mezi šlechtou. Známé rudolfínské sbírky přirozeně nepostrádaly ani obsáhlou kolekci starověkých mincí. Tyto aristokratické sbírky, pečlivě udržované ale i nově zakládané v průběhu 18. století v osvícenském duchu se později stávaly vděčným zdrojem studijního materiálu.
Právě období 18. století je mezníkem, od kterého lze dosud pouhé sběratelství, nyní již doprovázené prvním vskutku vědeckým zájmem, označit jako numismatiku. Za zakladatele české numismatiky bývá označován M. A. Voigt osvícenecký duchovní, autor průkopnického díla Beschreibung der Böhmischen Münzen (Prag 1771). Základ vědecké numismatice v dnešním slova smyslu byl však položen až v první polovině 20. století.
Numismatika se tedy formuje prakticky od dob starověku. Ke zrodu vědecké numismatiky však dochází až na sklonku 18. století. Pokračovateli M. A. Voigta se stali J. Mader, V. Hanka jehož jméno je známo spíše v souvislosti s rukopisy královédvorským a zelenohorským, J. E. Vocel, J. Neumann a další kteří přispěli v průběhu 19. století k rozvoji zájmu především o české mincovnictví.
Autorsky velmi úrodným obdobím české numismatiky se stal konec 19. století. Tehdy vznikla díla jež jsou dodnes pilíři na nichž stojí česká numismatika. J. Smolík katalogizoval ražby grošového období 1300 - 1547 (Pražské groše a jejich díly, Praha 1894), E. Fiala provedl soupis jedné z největších soukromých sbírek českých mincí a medailí (Beschreibung der Sammlung Böhmishen Münzen & Medaillen des Max Donebauer, Praha 1888) a sepsal české denáry ~ 970 - 1300 (České denáry, Praha 1895). E. Fiala byl zároveň prvním předsedou později (1919) založené Numismatické společnosti československé. Jejím jednatelem byl pražský starožitník K. Chaura. Autorem četných numismatických studií a především soupisu krušnohorských náboženských medailí a kontramarek na pražských groších je V. Katz.
Zakladateli moderního peněžně historického pojetí české vědecké numismatiky jsou G. Skalský a Em. Nohejlová - Prátová. Byli to právě oni, kdo poprve definovali úkoly a metody numismatiky. Vedle nich pak nelze opomenout ani K. Castelina. Tato galerie osobností české numismatiky však není ani zdaleka úplná.
-Prátová
V období mezi dvěma světovými válkami se vědecká numismatika vyčlenila ze systému pomocných věd historických a definicí vlastní vědecké pracovní metody se stala samostatnou vědní disciplinou. Její vlastní pracovní metoda je historická, no numismatika se začleňuje spíše do oblasti věd ekonomických.
V současné době se numismatické bádání zaměřuje na studium hospodářských dějin. V České republice fungují dvě přední numismatická pracoviště při Národním muzeu v Praze pod vedením PhDr. J. Háskové, CSc. a při Moravském muzeu v Brně pod vedením univ. prof. PhDr. J. Sejbala, DrSc.
Předním úkolem numismatiky jako vědního oboru je do budoucna zejména ucelená syntéza postavená na základě dosavadních děl převážně analytické povahy. Dalším nezanedbatelným úkolem numismatiky je studium dějin cen a mezd a v neposlední řadě i péče o hmotný materiál, jakým jsou mince, medaile, účelové známky a další hmotné prameny které mají s numismatikou nejtěsnější souvislost.
Rozvoj výpočetní techniky a s ním spojené připojení na Internet prohloubí možnosti virtuálních obchodů a tím přispěje v budoucnu patrně i k nezadržitelnému zániku peněz - peněz in natura a k rozšíření peněz digitálních. Tato okolnost však není pro numismatiku jako vědní obor nikterak podstatná, neboť v oblasti hospodářských dějin zůstává i nadále množství nevyřešených otázek a jejich objasnění je i do budoucna jejím předním úkolem.